Podmíněné zastavení trestního stíhání

Trestní řízení je zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, jehož cílem kromě jiného je

  1. zjistit, zda se stal trestný čin,
  2. zjistit, kdo trestný čin spáchal,
  3. uložení trestu pachateli trestného činu a
  4. rozhodnutí o nároku na náhradu škody způsobené trestním činem.
Podmíněné zastavení trestního stíhání

Laické veřejnosti je z médií znám zejména klasický postup v trestním řízení spočívající v tom, že příslušné policejní orgány předmětnou trestní věc vyšetří, poté státní zástupce rozhodne o podání obžaloby, o které následně rozhodují soudy v hlavním líčení, popřípadě ve veřejném zasedání o podaném odvolání.

Laické veřejnosti je již však méně známo, že platná právní úprava, zejména potom zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), upravuje alternativní způsoby řešení trestního řízení, které odborná veřejnost označuje jako tzv. odklony v trestním řízení. Cílem těchto odklonů v trestním řízení je celé trestní řízení zrychlit a zefektivnit, a to jak z pohledu samotných obviněných, pro něž je vedení trestního řízení často psychicky a finančně vyčerpávající, tak i z pohledu přetížené justice.

Současně nutno zdůraznit, že tyto odklony jsou užívány zejména v případech, kdy

•    orgány činné v trestním řízení disponují nezpochybnitelnými důkazy o spáchání trestného činu a o osobě jeho pachatele, 
•    se jedná o méně závažné trestné činy (tzv. přečiny, což jsou všechny nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do pěti let) a kdy
•    se jedná o pachatele, kteří se dostali poprvé do rozporu s trestněprávními předpisy.

Ambicí tohoto příspěvku není právní analýza jednotlivých odklonů. Ambicí je upozornit naše současné a budoucí klienty na hlavní a nejčastěji používaný způsob tzv. odklonu, jenž v konečném důsledku může vést k tomu, že jejich trestní věc bude vyřešena bez ingerence soudní moci a zejména bez uložení trestu.

Podmíněné zastavení trestního stíhání coby nejčastěji užívaný odklon je upraven v § 307 a § 308 trestního řádu.

Jeho podstatou je postup spočívající v tom, že v řízení o přečinu může se souhlasem obviněného soud a v přípravném řízení státní zástupce podmíněně zastavit trestní stíhání, jestliže

a)    obviněný se k činu doznal,
b)    nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě,
c)    vydal bezdůvodné obohacení činem získané, nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu, anebo učinil jiná vhodná opatření k jeho vydání,

a vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující. Součástí rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání je stanovení zkušební doby na 6 měsíců až 2 roky.

V závažnějších případech, kdy je to odůvodněno povahou a závažností spáchaného přečinu, okolnostmi jeho spáchání anebo poměry obviněného, může soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o podmíněném zastavení trestního stíhání pouze tehdy, pokud obviněný splní podmínky uvedené výše a současně se

a)    zaváže, že se během zkušební doby zdrží určité činnosti, nebo
b)    složí na účet soudu a v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle zvláštního právního předpisu, a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti přečinu,

to vše za splnění podmínky, že vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující. V takovém případě může být stanovena zkušební doba až na 5 let.

Pro obě výše uvedené varianty podmíněného zastavení trestního stíhání platí, že jestliže obviněný v průběhu zkušební doby vedl řádný život, splnil povinnost nahradit způsobenou škodu, vydal bezdůvodné obohacení nebo splnil jinou povinnost, k jejímuž splnění se zavázal, a vyhověl i dalším uloženým omezením, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, že se osvědčil. V takovém případě trestní řízení (trestní stíhání) definitivně končí.

V opačném případě rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, a to případně i během zkušební doby, že se obviněný neosvědčil a že se v trestním stíhání pokračuje.

Mezi nezpochybnitelné výhody výše uvedeného postupu je rychlé a finančně nenáročné vyřešení věci, kdy obviněný nemusí podstupovat po všech směrech náročné hlavní líčení před soudem, kdy mu není ukládán žádný trest a kdy nemá ve svém rejstříku evidován žádný záznam, který by ho mohl omezovat v jeho občanském životě.

Bližší informace o výše uvedeném, jakož i dalších alternativních způsobech řešení trestního řízení, Vám rádi vysvětlíme v naší advokátní kanceláři.
 

Jan Sýkora
Autor
Mgr. Jan Sýkora

Efektivní řešení trestních věcí

Čeká vás trestní řízení či snad již bylo proti Vám zahájeno trestní stíhání? Nevíte, jak postupovat? Podmíněné zastavení trestního stíhání rozhodně není jedinou možností, jak se v takové situaci bránit a hájit. Rádi Vám vysvětlíme všechny možnosti, které lze v rámci obhajoby v trestních věcech uplatnit.