Podmíněné zastavení trestního stíhání
Trestní řízení je zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, jehož cílem kromě jiného je
- zjistit, zda se stal trestný čin,
- zjistit, kdo trestný čin spáchal,
- uložení trestu pachateli trestného činu a
- rozhodnutí o nároku na náhradu škody způsobené trestním činem.
Laické veřejnosti je z médií znám zejména klasický postup v trestním řízení spočívající v tom, že příslušné policejní orgány předmětnou trestní věc vyšetří, poté státní zástupce rozhodne o podání obžaloby, o které následně rozhodují soudy v hlavním líčení, popřípadě ve veřejném zasedání o podaném odvolání.
Laické veřejnosti je již však méně známo, že platná právní úprava, zejména potom zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), upravuje alternativní způsoby řešení trestního řízení, které odborná veřejnost označuje jako tzv. odklony v trestním řízení. Cílem těchto odklonů v trestním řízení je celé trestní řízení zrychlit a zefektivnit, a to jak z pohledu samotných obviněných, pro něž je vedení trestního řízení často psychicky a finančně vyčerpávající, tak i z pohledu přetížené justice.
Současně nutno zdůraznit, že tyto odklony jsou užívány zejména v případech, kdy
• orgány činné v trestním řízení disponují nezpochybnitelnými důkazy o spáchání trestného činu a o osobě jeho pachatele,
• se jedná o méně závažné trestné činy (tzv. přečiny, což jsou všechny nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do pěti let) a kdy
• se jedná o pachatele, kteří se dostali poprvé do rozporu s trestněprávními předpisy.
Ambicí tohoto příspěvku není právní analýza jednotlivých odklonů. Ambicí je upozornit naše současné a budoucí klienty na hlavní a nejčastěji používaný způsob tzv. odklonu, jenž v konečném důsledku může vést k tomu, že jejich trestní věc bude vyřešena bez ingerence soudní moci a zejména bez uložení trestu.
Podmíněné zastavení trestního stíhání coby nejčastěji užívaný odklon je upraven v § 307 a § 308 trestního řádu.
Jeho podstatou je postup spočívající v tom, že v řízení o přečinu může se souhlasem obviněného soud a v přípravném řízení státní zástupce podmíněně zastavit trestní stíhání, jestliže
a) obviněný se k činu doznal,
b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě,
c) vydal bezdůvodné obohacení činem získané, nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu, anebo učinil jiná vhodná opatření k jeho vydání,
a vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující. Součástí rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání je stanovení zkušební doby na 6 měsíců až 2 roky.
V závažnějších případech, kdy je to odůvodněno povahou a závažností spáchaného přečinu, okolnostmi jeho spáchání anebo poměry obviněného, může soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o podmíněném zastavení trestního stíhání pouze tehdy, pokud obviněný splní podmínky uvedené výše a současně se
a) zaváže, že se během zkušební doby zdrží určité činnosti, nebo
b) složí na účet soudu a v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle zvláštního právního předpisu, a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti přečinu,
to vše za splnění podmínky, že vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující. V takovém případě může být stanovena zkušební doba až na 5 let.
Pro obě výše uvedené varianty podmíněného zastavení trestního stíhání platí, že jestliže obviněný v průběhu zkušební doby vedl řádný život, splnil povinnost nahradit způsobenou škodu, vydal bezdůvodné obohacení nebo splnil jinou povinnost, k jejímuž splnění se zavázal, a vyhověl i dalším uloženým omezením, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, že se osvědčil. V takovém případě trestní řízení (trestní stíhání) definitivně končí.
V opačném případě rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, a to případně i během zkušební doby, že se obviněný neosvědčil a že se v trestním stíhání pokračuje.
Mezi nezpochybnitelné výhody výše uvedeného postupu je rychlé a finančně nenáročné vyřešení věci, kdy obviněný nemusí podstupovat po všech směrech náročné hlavní líčení před soudem, kdy mu není ukládán žádný trest a kdy nemá ve svém rejstříku evidován žádný záznam, který by ho mohl omezovat v jeho občanském životě.
Bližší informace o výše uvedeném, jakož i dalších alternativních způsobech řešení trestního řízení, Vám rádi vysvětlíme v naší advokátní kanceláři.